Archeologický průzkum v oblasti cukrovaru

13.10.2020

Nové informace, které pomohou doplnit poznání dávné minulosti jihu Prahy, přináší záchranný archeologický výzkum, jehož terénní část proběhla v době od dubna do června u křižovatky Komořanské a Zlochovy ulice v Praze-Modřanech.

V místech začínající bytové výstavby (developerem je Linkin Invest II, s. r. o.) odkryli pracovníci obecně prospěšné společnosti Archeo Pro pozůstatky prehistorického osídlení, po kterém se dochovaly více než dvě stovky někdejších jam. Nejvíce těchto objektů patřilo dřevěným nadzemním sloupovým domům, případně i jiným konstrukcím (přístřeškům, ohradám), některé jámy sloužily pro dlouhodobější uskladnění obilí, jiné snad i jako malé polozemnice či sklípky. Podle dochovaného odpadu, především zlomků běžných keramických nádob, lze říci, že pravěké zemědělské usedlosti nebo vesnice zde stály prokazatelně v pozdní době kamenné (eneolitu) a v mladší a pozdní době bronzové.

Výjimečným nálezem, při záchranných výzkumech zřídka objevovaným, je bronzový poklad - depot šesti litých náramků s rytou ornamentální výzdobou, které byly uloženy pohromadě v malé jamce. Důvod jejich deponování, a to ať už šlo o skrýš nebo o obětinu, zůstane patrně navždy neznámý. Datování náramků lze klást přibližně někam do doby přelomu 14. a 13. století před Kristem. V této době nastupuje ve střední Evropě v souvislosti se společenskými změnami tzv. komplex kultur popelnicových polí, nazvaných podle převažujícího žárového pohřebního ritu. (Preparaci bronzového depotu zachycuje film, který vytvořil Filip Šrámek ze spolku Historie v terénu - Litvínovsko.)

Rozšíření způsobu obživy, založené především na zemědělské výrobě, nabízela blízká a dobře přístupná Vltava, a to možnostmi sběru škeblí a rybolovu, což rovněž dosvědčuje nález bronzového rybářského háčku.

Příhodné podmínky k osídlení na území Modřan lákaly naše předky i v jiných obdobích. V právě zkoumaném místě zřejmě žili lidé i v době římské. Nalezená spona ze slitiny mědi sloužila ve 3. století po Kristu k sepnutí oděvu, než ji některý z místních germánských Svébů ztratil.

Uvedené poznatky je zatím nutno brát jako předběžné. Archeologický výzkum nyní vstupuje do fáze zpracování do nálezové zprávy a neřekl tím pádem své poslední slovo.

Pavel Kacl (6. 7. 2020)

Odkaz na video:  https://youtu.be/XC10Igyb6II